Pchalek, Reinhold

narozen: 31.08.1915
hodnost: Stabsgefreiter
z: BENESCHAU

Reinhold Pchalek narukoval v roce 1938 k vojenské službě u československé armády v Bratislavě. Po připojení Hlučínska zpět k Německu v říjnu 1938 byl z československé armády propuštěn domů. K Wehrmachtu narukoval 10.01.1939 a byl zařazen k baterii dělostřeleckého pluku - 2. Batterie Artillerie-Regiment 3 do Frankfurt an der Oder/Brandenburg (Braniborsko). Pluk byl podřízen pěší divizi - 3. Infanterie Division. Divize byla 01.08.1939 mobilizována a v rámci armádní skupiny "Sever" - Heeresgruppe "Nord" se zúčastnila od 01.09.1939 tažení do Polska. V Deutsch Krone/Westpreussen (Západní Prusko, dnes Walcz, Zapadopomořské vojvodství/Polsko) divize překročila polské hranice a pochodovala koridorem směrem k Východnímu Prusku. Dne 05.09.1939 v Kulm/Westpreussen (Západní Prusko, dnes Chelmno, Kujavsko-Pomořské vojvodství/Polsko) divize překročila řeku Wislu a dál postupovala k Warszawě. Dne 20.09.1939 byla u obce Skierniewice (Lodžské vojvodství/Polsko) západně od Warszawy. Po ukončení tažení se divize přesunula v říjnu 1939 do pohoří Eifel, kde zabezpečovala státní hranici s Lucemburskem na řece Ouren u města Dasburg/Rheinland-Pfalz (Porýní-Falc). Podle hlášení z 23.03.1940 byl Reinhold převelen k baterii dělostřeleckého pluku - 1. Batterie Arttilerie-Regiment 293 do Frankfurt an der Oder/Brandenburg (Braniborsko). Tento pluk byl podřízen pěší divizi - 293. Infanterie-Division. Mezi 18.-21. květnem1940 se divize přesunula do oblasti u Aachen/Nordrhein-Westfalen (Severní Porýní-Vestfálsko) a v rámci skupiny armád "A" - Heeresgruppe "A" se zapojila do západního tažení. Postupovala přes Eupen, Werbomont, Marche en Famenne, Gedinne (vše Valonsko/Belgie) k francouzské hranici, na kterou dorazila 24.05.1940. Během pochodu Belgií utrpěla divize ztráty (16 padlých a 55 zraněných) to vše dne 22.05.1940 během dělostřelecké palby z opevnění mezi Liegé - Theux. Dne 25.05.1940 překročila divize francouzskou hranici u Bourg-Fidele (departament Ardensko, region Grand-Est/Francie). Dne 31.05.1940 postoupila divize k řece Aisne v oblasti mezi Rethel (departament Ardensko, region Grand Est/Francie) a Laon (departament Aisne, region Hauts-de France/Francie). Dne 09.06.1940 se účastnila přechodu přes řeku Aisne a přilehlých kanálů na gumových člunech. Během přechodu přes tuto řeku utrpěly některé pěší pluky divize obrovské ztráty, taktéž o den později při přechodu přes řeku Vesle. Dne 12.06.1940 uzavřela divize silnici mezi Reims a Epernay a 14.06.1940 překročila řeku Marne u Mareuil-sur-Ay (vše departament Marne, region Grand Est/Francie). Pak divize postupovala již bez dalších bojů přes Auxerre (departament Yonne, region Burgundsko-Franche-Comté/Francie) do oblasti jižně od Orléans (departement Loriet, region Centre). Po kapitulaci Francie byla divize z této oblasti transportována vlaky na Bretaňský poloostrov (region Bretagne/Francie) a následně použita na ochranu pobřeží. Podle hlášení z 19.09.1940 byl Reinhold na krátký čas přeložen ke štábu stejného dělostřeleckého pluku - Stab I Artillerie-Regiment 293. Podle dalšího hlášení z 20.09.1940 se vrátil zpět ke své baterii dělostřeleckého pluku - 1. Batterie Artillerie-Regiment 293. Dne 02.11.1940 byl Reinhold vyreklamován pro práci v zázemí a z armády propuštěn. Znovu pak narukoval 01.04.1941 a byl zařazen ke štábní baterii dělostřeleckého pluku - Stabsbatterie I. Arttilerie-Regiment 293 do  Leszno/Generalgouvernement (dnes Mazovské vojvodství/Polsko). Pluk byl podřízen stále stejné pěší divizi - 293. Infanterie-Division. Na začátku východního tažení do Ruska byla divize přesunuta do oblasti Siedlce/Generalgouvernement (dnes Mazovské vojvodství/Polsko) asi 50 km od hranic s Ruskem jako rezerva pro skupinu armád "Střed"- Heeresgruppe "Mitte". Dne 29.06.1941 se divize zapojila do východního tažení. Postupovala ze Zabuže/Generalgouvernement (dnes Mazovské vojvodství/Polsko) do oblasti k linii opevnění (70 bunkrů) u Oslowo a Drohiczyn (dnes Podleské vojvodství/Polsko). Po překonání opevnění postupovala společně s pěší divizi - 45. Infanterie-Division k městu Pinsk (dnes Brestská oblast/Bělorusko) a účastnila se zde těžkých bojů v bažinaté oblasti u řeky Pripjať. Dne 26.07.1941 dosáhla divize města Petrikov (Gomelská oblast/Bělorusko) a 30.08.1941 města Gomelu (Gomelská oblast/Bělorusko). Během těžkých bojů v bažinách u řeky Pripjať ztratila divize 1718 vojáků. Pak divize pochodovala na jih ke Kyjevu/Ukrajina, kde se účastnila bitvy o toto město. Po překročení řek Snov a Děsna dorazila dne 13.09.1941 do Nižin, 15.09.1941 do Monastitišče (obě Černihivská oblast/Ukrajina), 18.09.1941 Prijatin, 20.09.1941 do Gorodišče a 22.09.1941 do Bilousivka (vše Poltavská oblast/Ukrajina). Při tomto pochodu narazila divize hlavně u řek na silný odpor, ten však byl odražen. Divize tehdy zajala 20 000 ruských vojáků. Dne 25.09.1941 pak divize postupovala na Novgorod Siverskij (Černihivská oblast/Ukrajina, který dosahla 01.10.1941. Během září ztratila divize 825 vojáků, včetně 37 důstojníků. Koncem září měla divize za sebou 2700 km pochodu. Dále pak postupovala na Brjansk (Brjanská oblast/Rusko), který obsadila 22.10.1941. Začátkem listopadu 1941 postupovala divize k městu Orel (Orelská oblast/Rusko) u řeky Oka těžkým blátivým terénem, který postup zpomalil. Dne 15.11.1941 obsadila divize Novosil (Orelská oblast/Rusko)a dál postupovala k Efremovu (Tulská oblast/Rusko). V té době bitevní síla divize značně poklesla. Chyběly náhradní díly a zimní oblečení. Jednotky utrpěly značné ztráty nejen v bojích, ale i ztráty způsobené omrzlinami. Teploty dosahovaly až -35°C. Z těchto důvodu musela divize z Efremova 07.12.1941 ustoupit a zazimovat se u řeky Zuša jižně od Mčenska (Orelská Oblast/Rusko). V této pozici setrvala do 01.09.1942. Od 02.09.1942 zaujala divize pozice u města Bolchov (Orelská oblast/Rusko). Tyto pozice držela do 01.07.1943. Pak se stáhla k městu Karačev (Brjanská oblast/Rusko), zde držela pozice do 21.08.1943, a zakrývala ústup armády z této oblasti. Po silném ruském útoku a těžkých ztrátách opustila divize tuto oblast mezi 24.-30.08.1943 a přesunula se po železnici do Charkovské a Poltavské oblasti na Ukrajinu, kde byla zařazena pod skupinu armád "Jih"- Heeresgruppe "Süd". Zde se účastnila dalších těžkých obranných bitev na řece Dněpr. Během září 1943 v Kremenčuku (Poltavská oblast/Ukrajina) a pak u Dněpropetrovsku (dnes Dnipro, Poltavská oblast/Ukrajina). Dne 20.10.1943 byla divize zničena a rozdělena. Zbytky divize, již jako bojová skupina se stáhly ke městu Umaň (Čerkeská oblast/Ukrajina). Zde byla divize pro velké ztráty bojových jednotek rozpuštěna. Zbytek bojových jednotek a hlavně týlové jednotky divize se přesunuli 15.11.1943 do vojenského výcvikového prostoru Radom/Generalgouvernement (dnes Mazovské vojvodství/Polsko), kde byli zařazeny k pěší divizi - 359. Infanterie-Division. Reinhold byl zařazen k baterii dělostřeleckého pluku - 6. Batterie Artillerie-Regiment 359. Dne 10.03.1944 byla divize přemístěna na východní frontu a nasazena do obraných bojů k městu Ternopol k obci Ozerna (Ternopilská oblast/Ukrajina). Dne 24.03.1944 ustoupila na nové obrané pozice za řeky Visuška a Strypa. Dne 20.07.1944 došlo u Cecivky (Termopilská oblast/Ukrajina) k proražení obraných pozic, tím se část divize octla v obklíčení. Nakonec se povedlo z obklíčení uniknout, ale na místě zůstaly všechny těžké zbraně. Další obrané pozice zaujala divize u města Zalistci (Termipilská oblast/Ukrajina), a Ruda Koltivska (dnes Lvovská oblast/Ukrajina). Pak se přesunula do Karpat k obci Gunyadi (dnes Zakarpatská oblast/Ukrajina), kde zajišťovala silnice po obou stranách obce. Dne 19.08.1944 byla přemístěna vlakem z Lawočne (dnes Lvovská oblast/Ukrajina) přes Maďarsko a Slovensko k městu Debica (Podkarpatské vojvodství/Polsko) do oblasti mezi obce Wisloka (Podkarpadské vojvodství/Polsko a Dumajec (Malopolské vojvodství/Polsko). Zde se divize zúčastnila do 17.01.1945 zákopové války v této oblasti. Pak byla divize v oblasti narazena a přesunula se přes Dabrowka Tarnowska (Malopolské vojvodství/Polsko), řeku Wislu u Opatowiec a Nowy Kroczyn (Svatokřížské vojvodství/Polsko) k řece Nida. Zde bojovala o předmostí vytvořené na řece ruskou armádou. Dne 20.01.1945 byla divize jižně od Krakowa v obci Weliczka (Malopolské vojvodství/Polsko). Dne 26.01.1945 ustoupila ke Kenty (dnes Kety, Malopolské vojvodství/Polsko). Dne 30.01.1941 už byla z divize jen bojová skupina. Dne 10.02.1945 bojovala na železniční trati Dziedzitz-Gottschalkowitz-Pless/Oberschlesien (Horní Slezsko, dnes Czechowice Dziedzice-Goczalkowice Zdroj-Pszczyna, Slezské vojvodství/Polsko). Dne 17.02.1945 na linii Skoczau-Schwarzwasser/Oberschlesien (Horní Slezsko, dnes Skoczow-Štrumień, Slezské vojvodství/Polsko). Koncem února 1945 byla divize vlakem přemístěna do Schweidnitz/Niederschlesien (Dolní Slezsko, dnes Šwidnica, Dolnoslezské vojvodství/Polsko). Bojová skupina se pak zapojila v březnu 1945 do obraných bojů v Sovích horách v oblasti Strehlen-Zobten/Niederschlesien (Dolní Slezsko, dnes Strzelin-Sobótka, Dolnoslezské vojvodství/Polsko). Dne 07.05.1945 bojová skupina kapitulovala v Haupmannsdorf/Sudetenland (Sudety, dnes Hejtmánkovice/Česká republika) a 08.05.1945 padla včetně Reinholda do ruského zajetí.

† 14.05.1987
Vyznamenání : KVK 2. Klasse mit Schwertern
                        Winterschlacht-Medaille 1941-42 

 

Zdroj: Deutsche Dienstelle WASt, SOkA Opava.

 
<< zpet